Boloňský psík – původ

 Ví se poměrně málo o původu tohoto plemene, neboť ani literatura toho moc o tomto plemeni neříká. Domníváme se ale, že původně pochází křížením maltézáčka s bílým trpasličím pudlem, po němž převzal svou hravou povahu.

Ví se také, že již v 11. a 12. století díky své kráse a původu byl vysoce ceněný. Obzvláště byl oblíbený v období renesance, kde zejména dámy z vyšších kruhů chovaly tyto psíky. V té době také boloňský psík patřil k velmi vysoko oceněným darům. Např. král Španělska Filip II. Poděkoval knížeti von Este za dva boloňské psíky slovy, že jsou tím „nejkrálovštějším darem, který lze králi darovat“. Slávu boloňáčků zvyšují majitelé velkých jmen v minulosti, jako markýza De Pompadour/1721-1764/ a carevna Kateřina Velká/1729-1796/. Rovněž rakouská císařovna Marie Terezie chovala boloňáčka, kterého tak milovala, že jej po jeho smrti nechala preparovat a byl vystaven v přírodovědeckém museu ve Vídni. Boloňáček se stával součástí královských domů, kde zůstával nejlepším přítelem v dobrých i zlých časech.

Boloňského psíka znázornilo na svých obrazech také spousta slavných umělců např. Pierre Breughel, Boss, Carpaccio, Goya a další. Prvopočátky registrovaného chovu pocházejí z roku 1882, kdy byl v Itálii zřízen registr, aby se do něj zapisovali čistokrevní psi. Po druhé světové válce počet registrovaných boloňských psíků rok od roku klesal až do roku 1979, kdy bylo v celé Itálii zapsáno pouze 7 jedinců. Díky neúnavné snaze několika chovatelů se však toto plemeno podařilo zachránit a tak jej můžeme obdivovat a milovat i dnes.